Mapování a monitoring invazních druhů
Název projektu: Mapování a monitoring invazních druhů (InvazMap)
Číslo projektu: CZ.05.01.06/01/22_027/0000924
Místo realizace: Česká republika (vyjma Národních parků, CHKO Šumava, Vojenských újezdů, Prahy)
Program: Operační program Životní prostředí 2021–2027
Zdroj financování: Fond soudržnosti
Celkový rozpočet: 269 422 648 Kč
Partneři projektu: Pouze interní zapojení zaměstnanců AOPK ČR
Doba trvání projektu: 1. 7. 2023 – 31. 12. 2029
Cíle a náplň projektu
Náplní projektu InvazMap je zejména mapování vybraných invazních a nepůvodních druhů rostlin a živočichů na území ČR.
Členským státům byla nařízením EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních a nepůvodních druhů (Nařízení) uložena řada povinností. Tyto se poté zákonem 364/2021 Sb. (invazní novela) promítly mj. do úkolů uložených Agentuře ochrany přírody a krajiny. Hlavním úkolem projektu je zajištění nejzákladnějších podmínek k plnění těchto povinností zejména potom článku 14 Nařízení a § 13f odst. 1 platného znění zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.).
Cílem projektu je ustavení dlouhodobě funkčního systému sběru aktuálních a detailních dat o výskytu vybraných nepůvodních a invazních druhů (IAS), v době trvání projektu pak vlastní prakticky prováděný sběr dat. Tento systém si klade za cíl zajistit aktuální informace o stavu invazních druhů v České republice a dostát tak zákonným povinnostem z hlediska evropské i národní legislativy.
Výstupem projektu budou detailní informace o aktuálním rozšíření vybraných nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů (tzn. splnění zákonných povinností ČR).
Hlavní cíle
- celoplošně mapovat spontánní výskyty všech invazních nepůvodních druhů, které jsou součástí seznamu IAS s významným dopadem na EU (přijato v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014);
- získat aktuální údaje o zplaňování a rozšíření sledovaných nepůvodních druhů na území ČR (včetně zvláště chráněných území).
Vedlejší cíle
- mapovat také další nepůvodní druhy, které se mohou v rámci ČR invazně šířit a mít nepříznivý dopad na biodiverzitu;
- zaznamenat nálezová data na vektorech šíření nepůvodních druhů volnou krajinou i zvláště chráněnými územími;
- vytvořit podklady pro aktuální péči o polopřirozená stanoviště na úrovni jednotlivých sledovaných lokalit (tzn. prioritizace likvidací, likvidace apod.) i tvorbu celostátních strategických koncepcí (zásady regulace apod.).
Metodiky
Aktuální metodiky mapování určené pro mapovatele najdete na webu portal.nature.cz/metodiky.
Další informace o mapování
Mapování v rámci projektu probíhá obecně na třech úrovních – v polích síťového mapování 1. řádu ve volné krajině, v polích 2. řádu ve velkoplošných zvláště chráněných územích a na úrovni maloplošných zvláště chráněných území. Informace o konkrétních postupech mapování pro jednotlivé skupiny organismů, naleznete v příslušných metodikách.
Zápis záznamů probíhá do formulářů v aplikacích Field Maps pro rostliny a Survey123 pro živočichy, ze kterých budou následně data importována do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP).
V případě, že máte větší množství dat o výskytu invazních či nepůvodních druhů, která se nenacházejí v NDOP a mohli byste nám je poskytnout, prosím kontaktujte nás. Budou sloužit k doplnění dat nasbíraných během samotného mapování.
Foto: Alice Haveldová (bolševník), Jakub Schneider (mýval)
Výstupy projektu
Budou postupně doplňovány.