Významný krajinný prvek (VKP) je definován v § 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny  jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách:

  • VKP „ze zákona“-  jsou uvedeny přímo v zákoně a jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.
  • Registrovaná VKP - registrace VKP je určena k ochraně prvků krajiny, které jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné a utváří typický vzhled krajiny nebo přispívají k udržení její stability, ale které obvykle nespadají do kategorie VKP ze zákona. Registrovanými VKP se tedy mohou stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území, nebo i cenné plochy porostů v sídelním útvaru, např. historické zahrady nebo parky. Jako VKP je možné registrovat také dřeviny či skupiny dřevin, nebo i jiné části krajiny.

Jestliže se v ploše VKP ze zákona nebo na jeho hranici vyskytuje část krajiny, která plní odlišné ekologicko-stabilizační funkce a je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná odlišně či výrazněji než její okolí, a orgán ochrany přírody vyhodnotí, že tyto funkce a hodnoty nejsou chráněny v rámci VKP ze zákona, může předmětnou část krajiny registrovat podle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato možnost se týká zejména významných částí krajiny v ploše lesa nebo údolní nivy, kde lze za splnění uvedených předpokladů registrovat např. naleziště nerostů a zkamenělin či přirozené skalní útvary, které nejsou VKP ze zákona.

Registrace VKP na územích zvláště chráněných území je možná spíše výjimečně dle metodické instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP (publikováno ve Věstníku MŽP 7/2013).

Registrace VKP nepřináší vyšší formu ochrany než VKP ze zákona.

Registrace významného krajinného prvku

Podnět k registraci VKP může dát příslušnému úřadu kdokoliv. Navržený VKP by měl splňovat alespoň jednu ze tří základních funkcí:

  • utváří typický vzhled krajiny,
  • přispívá k její estetické hodnotě,
  • přispívá k udržení její ekologické stability.

Registraci VKP provádějí příslušné orgány ochrany přírody (tj. obecní úřady obcí s rozšířenou působností, na zvláště chráněných územích pak Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, popř. krajský úřad) zápisem do seznamu VKP a vydáním rozhodnutí o jeho registraci.

Zápis v seznamu VKP musí obsahovat:

  • soupis katastrálních území a výčet dotčených parcel s uvedením jejich vlastníků i nájemců,
  • stručnou charakteristiku VKP a důvod jeho vyhlášení,
  • doklad o oznámení, případně o výsledku projednání či zrušení registrace
  • zákres v mapách přiměřeného měřítka (1:5 000 a většího).

Rozhodnutí o registraci probíhá ve správním řízení, jehož účastníky jsou vlastníci dotčených pozemků. Rozhodnutí se oznamuje též nájemcům dotčených pozemků, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. Kromě obecných náležitostí musí být v rozhodnutí obsaženo i vymezení VKP a poučení o právních následcích registrace. Rozhodnutí o registraci může orgán, který jej vydal, zrušit pouze v případě veřejného zájmu. Neexistuje povinná souborná evidence VKP na státní, ale ani na krajské úrovni.

Ochrana významných krajinných prvků

Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 4, odst. 2 uvádí, že VKP „jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. V praxi se může jednat i o méně závažné zásahy a ten, kdo zásah zamýšlí, je povinen požádat o souhlas vždy, když je zde pouhá možnost takového ovlivnění. Souhlas je možno vázat na splnění podmínek týkajících se způsobu realizace tohoto zásahu. Smyslem podmínek je minimalizovat možné negativní dopady na významný krajinný prvek. Příkladem podmínky může být stanovení doby provedení zásahu.

Příslušné orgány ochrany přírody k vydání souhlasu:

  • obecní úřad obce s rozšířenou působností - na území mimo ZCHÚ,
  • krajský úřad - na území přírodních rezervací a přírodních památek a jejich ochranných pásem (mimo CHKO, NP a jejich ochranná pásma),
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - ve svém územním obvodu, tedy kdekoliv na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných ZCHÚ (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu,
  • správa národního parku – na území NP a jejich ochranných pásem (včetně území CHKO Šumava – zde je příslušná SNP Šumava, a CHKO Labské pískovce – zde je příslušná SNP České Švýcarsko),
  • újezdní úřady - na území vojenských újezdů,
  • AOPK ČR. - Na pozemcích, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a mimo územní správní obvody správ národních parků je příslušným orgánem.