V průběhu necelého století, se náš způsob života, hospodaření a pohybu v krajině výrazně změnil. Už si ani nedokážeme představit, že veškeré skály Českého krasu byly holé, bez lesa a výraznějších křovin. Nenáročné ovce a kozy, zde hledaly potravu a spásly vše, na co přišly. I když všechno právě ne. Některé rostliny se umí spasení dobře bránit – jsou jedovaté, nechutné, smradlavé nebo mají trny. Proto zde v té době zde rostla a žila pestrá škála rostlinných a živočišných druhů. Změna způsobu hospodaření (sekání luk sekačkami nebo naopak  zarůstání a obrůstání skal křovím a stromy, protože tam sekačky nemůžou) způsobila, že dříve běžné druhy jsou dnes velmi vzácné. Ty světlomilné nemají v souvislém porostu podmínky pro život, jiným zase vadí sekání nebo se neprosadí v hustém porostu okolních travin, které by dříve byly spasené.

Na rostliny je životně navázaná řada bezobratlých živočichů včetně krásných motýlů, kteří s daným druhem ztrácí svou oblíbenou = živnou rostlinu.

Současná pastva ovcí a koz a také poníků organizovaná Správou CHKO Český kras trochu napodobuje dřívější způsob hospodaření a podporuje obnovu vzácných společenstev stepních rostlin a živočichů, která zde v minulosti vznikla právě díky pastvě.

V Českém krasu se pase na víc jak desítce lokalit, různě velkými stády s různým zastoupením druhů spásačů. Každé stádo má svého majitele a pastevce, kteří se o svá starají tím, že jim staví ohradníky, pravidelně vozí vodu a doplňky potravy a také je přehání na nová úživná místa.

Můžete je potkat například na Zlatém koni u Koněpruských jeskyní, na Kotýzu, na návrší Třesina nad Hostimí, nedaleko Tobolky, kolem tetína, na Pání hoře nebo na Syslích loukách u Loděnice.

O pastvě mluvila pro rozhlas entomoložka Lucie Hrůzová.

Jak se pasou poníci na Třesině

Jak se stádo přesouvá, z Berouna na Tetín hezky zaznamenala pastevkyně Kačka Nepustilová.

Cesta na Tetín